Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


>zpět<

 Římskokatolická farnost Urbanov

Obrazek

Farní kostel Narození sv.Jana Křtitele

Obec Urbanov se nachází asi 6 kilometrů severozápadně od města Telče v kraji Vysočina. Její farní obvod, římskokatolická farnost Urbanov, zahrnovala do roku 1784 celkem 10 obcí - Nevcehle, Ořechovou, Radkov, Rosičku (dnešní Panenská Rozsíčka), Sedlejov, Slejboř (dnešní Slaviboř) Strachoňovice, Stranná Urbanov a Žatče (dnešní Žatec).

Fara připomíná se poprvé r. 1555 a měla v 16. stol. též některé faráře podobojí, až ku konci téhož stol. jako na ostatních farách Teleckého panství dostali i zde praesent. právo jesuiti. Na čas řídili faráři Urbanovští též správu duchovní v Růžené a v Radkově.

Z farářů připomínají se:

Jakub (1518), Tomáš (1566), Prokop (podobojí), Marcus Slavus (od r. 1601), Blasius Honitius, Tomáš Hilos, Jan Toman, Odnřej Cucullus, Matěj Běnčík (od 1637), Tomáš Beránek (1644), Matěj Čolokovský (1649), Václav Holický z Telče (1652), Michal Bartholoměj (1657), Matěj Vienus (1659), Bedřich Holík (1661), Tomáš Skotnica (1672), Jan Bystřický (1686), Martin Palička (1689), Tomáš Křížek (1695), Gregor Žižka z Telče (1713), Martin Felix z Telče (1746), Ignác Bertram (1780), Jan Magaus z Telče (1809), Antonín Stoupa (1815), Filip Dvořáček (1828), Engelbert Richter (od 1859), Bedřich Geisler (1865), Jan Chronitzer (1866), Jakub Procházka (1871), Alois Škarda (od r. 1877).

Získáno ze stránek Blanky Větrovcové s jejím svolením.

 

 

Farní kostel Narození sv.Jana Křtitele


K farnosti Urbanov patří obce Sedlejov, Nevcehle, Panenská Rozsička, Ořechov, Žatec a Stranná. Dle historika prof.PhDr. Václava Richtra byl zdejšObrazekí kostel postaven v letech 1220-1230.Urbanovský farní chrám byl založen jako tvrzový. Kostel byl v té době spojen s tvrzí a farou. Kdy tvrz zanikla není zatím známo. Dle historiků byla na jižní straně kostela zeměpanská tvrz. Románský kostel byl pravděpodobně plochostropý a strop dřevěný, jak tomu v té době bývalo zvykem. Z této stavební etapy se v kostele zachoval pouze pozdněrománský portál (vchod ze síňky do kostela), který byl odkryt při generální opravě kostela v letech 1964-1965 za P.Jana Slabého. V síňce je též pozdněrománská křtitelnice a patka románského sloupu, které byly nalezeny v r.1964. Tehdejší farář P.Jan Slabý měl velký zájem o historii a také dobré znalosti. Vždyť za působení v Urbanově měl na starosti církevní stavby od Jihlavy až po Slavonice. Románský kostel byl užší a kratší. 

Ze XIII.století pochází také dochovaný starý zvon, který je zavěšen ve zvonici. Je to druhý nejstarší zvon na Moravě. Po různých přestavbách za pánů z Hradce byl kostel v letech 1415-1419 zvětšen a pohledově zvýšen. Další stavební období, které ovlivnilo vývoj kostela bylo období renesance, kdy byla postavena postraní loď kostela asi 1618-48. Poslední a nejrozsáhlejší přestavba probíhala v době baroka 1780-88, kdy byl kostel přestavěn do nynější podoby. Věž byla připojena ke kostelu a na střechu dána báň, která na ní byla do roku 1889. Od té doby je na ní stanová střecha. Tato stavba byla v době působení P.Ignáce Bertráma 1780-1808.

V té době byla také postavena nová farní budova, dle historických pramenů na místě tvrze. Stará farní budova byla postavena na místě původní fary po požáru v r.1721. Stavbu farních budov platili Jezuité z Telče. Rozsáhlé pojednání, jal je popsal universitní profesor dr.Václav Richter, rodák z Třeště, je v brožurce "Urbanov", vydané v červnu 1994.
Je třeba ještě připomenout, že před kostelem byl v roce 1972-74 upraven pěkný park, který svým prostředím zpříjemnil a důstojně vyplnil místo před starobylým kostelem. Před mnoha lety tu stála první škola a byl tu malý rybníček a proto se tu říkalo Na rybníčku. Do nového parku byli koupeny čtyři kamenné vázy na podstavcích, po kterých zbyly v letech 1994-1995 jen kamenné podstavce. Ani socha sv. Jana Nepomuckého nezůstala nepovšimnuta a neznámí nenechavci mu vzali dva andělíčky, kteří s ním několik století vítali příchozí do Urbanova. Krátce na to zmizely u vchodu do hřbitova z pilířů dvě kamenné šišky. Ani toto místo, kam slušní lidé vstupují s úctou a pokorou nezůstalo ušetřeno. I takto si někteří lidé představují svobodu a demokracii.
Zdroj dat: 
 
http://mujweb.cz/www/Sedlejov/sedlejov/sedlejov.html

 

Pověst-Jak vznikl Urbanov

Obrazek

Starobylá ves Urbanov, která je od Telče vzdálená 6 km a leží při silnici vedoucí do Stonařova na nevelkém pahorku nad řekou Dyjí, byla podle staré pověsti vystavěna čertem. Však to připomíná čertova skála, kterou můžete najít nad vesnicí na kopci v lese, odkud je překrásný výhled do celého kraje. Skála je příkrá, vysoká, ale nahoře je rovná plošinka, podobná posteli. Ta celou událost kolem stavby Urbanova připomíná.
Za dávných dob chtěl pán zdejší ho kraje vystavět nad ohybem řeky Dyje v těchto místech vesnici, v níž by žili jeho poddaní robotníci, kteří by obdělávali jeho pole, louky a lesy, aniž by museli daleko docházet. Aby práce na výstavbě vesnice byla co nejrychleji ukončena, aby se tím nemuseli zatěžovat robotníci, kteří byli zaměstnáni jinou prací, a aby ves vznikla co nejlevněji, rozhodl se pán uzavřít sázku se samotným pánem pekla. Sázka byla uzavřena. Čert slíbil pánovi vybudovat ves v co nejkratším čase přes noc, dřív než první kohout zakokrhá. Pán zato slíbil čertu svou duši, jestliže ten svůj slib splní.
Sotva se nad krajinu snesl soumrak, začaly se dít nevídané věci. Čert přenášel nad krajinou velké balvany a snášel je nad řeku Dyji, aby zde vybudoval obec. Nosil je od Olšan a přes Ořechov. Když si myslil, že je kamenů již dost, rychle budoval chalupy, chlévy, stodoly a sýpky. Ves již téměř stála, chyběl jen jeden velký kámen. I rozlétl se čert znovu k Olšanům pro poslední kámen, aby mohl co nejrychleji práci dokončit a pánovi ohlásit: "Hotovo!"
K tomu však již nedošlo. Už se blížil s posledním balvanem, když v nedalekém Žatči zakokrhal kohout.
Čert kámen upustil do lesa, kde dosud leží. Ze zlosti nad prohranou sázkou si na kámen lehl a vyválel na něm místečko podobné posteli. Tak levně a rychle prý byla vybudována obec Urbanov a skále v lese nad vesnicí stále říkají Čertova skála.

Zdroj dat: http://www.telcsko.cz