>zpět<
Slovník základních pojmů
(převzato od Blanky Větrovcové)
berní rula - soupis poddaných a poddanských usedlostí a pozemků, z nichž se platila berně nebo kontribuce (pouze pro Čechy). Vychází z vrchnostenských přiznání z roku 1654. Zaznamenává tyto údaje: panství (statek, stateček, dvůr), majitel, obec, příjmí, jméno, výměna rolí, doba osevu, vlastnictví potahu, chovaná zvířata. Jsou v ní uvedeny i další údaje - zda hospodářství vyhořelo, do jaké berní skupiny hospodář patří, jaké řemeslo provozuje.
dominikál - panská půda, kterou vrchnost obdělává na vlastní náklady.
domkář (domkař) - člověk vlastnící domek a k němu malý pozemek, hospodařící na něm a na panských polích.
Podle Ottova slovníku naučného: "Domkař nebo baráčník, který má jen barák bez polí."
domovský list - doklad dosvědčující domovské právo k určité obci.
domovské právo - právo na nerušený pobyt v dané obci, na důchodové nebo chudinské zaopatření. Člověk toto právo získával povětšinou dědičně v obci, kde se narodil, ale mohlo dojít i k nabytí domovského práva jinými cestami, např. zažádáním v obci, kde člověk trvale bydlel.
gruntovní knihy (gruntovnice) - pozemkové knihy, v nichž jsou sledovány majetkové transakce na jednotlivých gruntech (prodej, koupě, splácení, výměny atp.); 3 způsoby vedení PK - chronologicky (pro badatele dost obtížné, vytáhnout informace o jedné usedlosti z chronologicky jdoucích zápisů je složité, vyžaduje hodně času), věcně (do jedné slohy všechny koupě a prodeje, do další výměny, do další splátky atp.) a vložkově (pro badatele nejlepší způsob vedení PK, každá usedlost má určitý počet listů, kam byly zapisovány veškeré transakce týkající se daného gruntu). Jedná se o cenný pramen pro pátrání po rodinné historii v době, kdy ještě nebyly vedeny matriky.
chalupník - majitel chalupy a 1/4 lánu (čtvrtinový osedlý).
Podle Ottova slovníku naučného: "Chalupník sluje u nás usedlík, mající chalupu a nejvýše 20 korců polí výsevku na rozdíl od sedláka nebo domkaře."
knihy svatebních smluv - patří mezi pozemkové knihy, uvádím je zvlášť, protože se jedná o poměrně specifický pramen, ve kterém můžete najít opisy svatebních smluv, tím pádem lze (i mimo matriky) dohledat další osoby související s vaším rodem.
kšaft - závěť.
kvitance - listina, kterou věřitel potvrzuje dlužníkovi, že od něho dostal plnění v plném rozsahu nebo určitou jeho část.
lán - základní plošná míra pro určování rozlohy usedlosti. Jedná se o míru s proměnlivou rozlohou - vždy záleží na kraji a době, kde a kdy se vyskytuje. Selský lán měl přibližně 18,5 hektaru (přesněji 18,6 ha), dále existovaly lány panský nebo kněžský. Od lánu se odvozují i názvy pro jednotlivé usedlosti (např. láník, 3/4láník, 1/4láník apod.).
láník (sedlák) - držitel dané výměry půdy; 1 lán = cca 18,5 hektaru; vyskytovali se i držitelé menších výměr půdy, např. půlláník, čtvrtláník atp.
Osedlý byl základní jednotkou pro vyměřování kontribucí v rámci berní ruly a lánového rejstříku.
lánový rejstřík - soupis poddaných a poddanských usedlostí a pozemků, z nichž se platila berně nebo kontribuce (pouze pro Moravu).
matriční knihy (matriky) - základ všeho rodopisného bádání; knihy, do kterých byly a jsou zapisovány údaje o narození, sňatku a úmrtí jednotlivých osob; v minulosti byly vedeny farním úřadem pro danou oblast, spadající pod tento farní úřad. Pro bližší seznámení doporučuji literaturu (viz. sekce Archivy).
nezakoupené pozemky (nezakoupení poddaní) - pozemky ponechané poddaným k užívání, ale s berní povinností. Vrchnost s těmito pozemky libovolně nakládala.
odúmrť - právo odkázat majetek cizí osobě (nepříbuzné).
podruh - nájemník; poddaný, slouha, najímaný na různé práce, od pomoci na poli přes službu u panského dvora apod.
Podle Ottova slovníku naučného: "Podruh, kdo ve vsi v cizím domě v podnájmu bývá a nemaje polí ni chalupy živí se jen prací rukou svých."
podsedek - chalupník usídlený na pozemku většího sedláka
poplužní dvůr - vrchnostenský statek, stojící na dominikální půdě, který byl spravován přímo vrchností. Zde odváděli poddaní robotu (např. orba, zásev).
praví osedlí - sedlák, zahradník; mají podíl na rustikálu, který drží dědičně.
raabizace - hospodářská a správní reforma provedená za vlády Marie Terezie. Došlo k parcelaci dominikální půdy mezi poddané a převedení nepotřebných robot na peněžní platy. Schválena byla v březnu 1777. Její název je odvozen od jménarakouského dvorního rady Františka Antonína Raaba.
robota - povinnost poddaných odpracovat určitý počet dní v měsíci na panské půdě. Vázala se přímo k poddanské usedlosti, nikoli k jednotlivým osobám - s rostoucí velikostí usedlosti rostly i robotní povinnosti. V pozdější době byla nahrazována peněžními nebo naturálními platy.
rustikál - poddanská půda, rozparcelované pozemky obhospodařované jednotlivými poddanými.
soused (saused) - plnoprávný člen vesnické/městské společnosti.
urbáře - soupis poddanských usedlostí určitého panství, který byl prováděn za účelem vyměření povinností vůči vrchnosti.
vejrunek - pravidelná splátka gruntu.
vruby - zářezy na holi, které byly používány jako evidence vejrunkových splátek.
výminkář (výměnkář) - člověk žijící na výminku (část domu určená pro staré rodiče), v podstatě člověk v důchodu.
zakoupené pozemky (zakoupení poddaní) - též pozemky "zapsané"; poddanské pozemky, na které se vztahuje emfyteutické (zákupné, německé) právo; s těmito pozemky poddaní nakládají dle své vůle. Při špatném hospodaření mohl být ale statek poddanému odebrán a prodán jinému. Protikladem jsou tzv. nezakoupení nepoddaní.
závdavek (závdanek) - peníze složené přímo při nákupu gruntu (statku, chalupy), v podstatě záloha.
