Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


>zpět na obce<

město Telč

Obrazek

letecký snímek 

 

Další odkazy:

 

Historie a popis města Telč

ObrazekÚzemí dnešní Telče bylo trvale osídleno patrně v důsledku využívání obchodních cest, které procházely hustými lesy mezi Čechami a Moravou. Celé toto území patřilo původně českému králi Janu Lucemburskému. Ten na místě pozdějšího města vlastnil dvorec, který byl centrem správy pro okolí. Nacházel se u dodnes dochované pozdně románské věže sv. Ducha. V první polovině 13. století byla jižně od něj založena osada, tzv. Staré město. Město Telč vyplatil Karel IV. Nejprve ze zástavy (1335) a později vyměnil za pohraniční hrad Bánov s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště.

Nové Město vzniklo až po roce 1339, kdy se Telč dostala do rukou Oldřicha z Hradce. Zakladatelská listina se nezachovala, ale v pramenech z roku 1366 se poprvé hovoří o Telči jako o městě.
Městské domy začaly na náměstí vznikat v průběhu 14. století. Původní raně gotická architektura byla nepochybně dřevěná, první kamenné domy vznikly asi po požáru města roku 1386. Opravdovou změnu prodělalo město, až když se vlády nad Telčským panstvím ujal v roce 1550 Zachariáš z Hradce. Povolal italské stavebníky, štukatéry a zedníky k přestavbě hradu, ale ti začali velice rychle pracovat také na náměstí. Jednotlivé domy začaly být pokrývány malovaným fresko-sgrafitem s figurálními motivy, sgrafitovými psaníčky nebo rustikou. Hlavním důvodem renesančních přestaveb domů byly rostoucí požadavky na pohodlí.
V té době byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny nové rybníky a nové cechy.
Telčské panství patřilo pánům z Hradce až do roku 1604, kdy rod vymírá po meči a tak Otilie, sestra posledního z nich, přivádí na Telč r. 1604 svého manžela Viléma Slavatu. Panování Slavatů je poznamenáno třicetiletou válkou. Město bylo r. 1645 krátce obsazeno a vyrabováno Švédy. Ze Slavatů se do historie Telče výrazně zapsala vdova po Jáchymu Oldřichovi - Františka, rozená hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuity, dala pro ně postavit kolej přímo proti zámku (1655, kostel Jména Ježíš (1667), zakládá nový hřbitov na Podolí (1676). V té době je založeno i jezuitské latinské gymnázium, lékárna a meteorologická stanice. Také Slavatové umírají bez mužských potomků a poslední syn
Františky, Jan Karel Jáchym, se odmítá vrátit na rodové statky.
V roce 1681 se stává majitelem panství František Antonín Lichtenštejn - Kastelkorn. 1761 umírá bez mužského dědice. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje erby obou rodů. Podstatští - Lichtenstinové hospodaří pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu vysídleni do Rakouska. V 18. století nechali majetnější měšťané postavit kašny, mariánský sloup, sochy a kaple. V druhé polovině století přicházejí jozefínské změny: 1773 je zrušen jezuitský řád (z koleje se stávají kasárna), o rok později gymnázium, 1785 kostel sv. Ducha a další kaple.
V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu.
To, že město je skutečným architektonickým skvostem, potvrdilo i jeho zapsání do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992.